George S. Patton (Dopis pro syna)

1. října 2011 v 0:13 |  Váleční Hrdinové
Generál Patton a jeho supervzkaz
Kdyby dnes začla válka a vy jste museli narukovat, pravděpodobně napíšete svým známým smsku "Jdu bojovat lol" a tím to pro vás skončí. Ale v dobách, kdy si lidé psali dopisy, to bylo přeci jen trochu jiné. Příkladem toho je i dopis, který napsal americký generál George S. Patton při zahájení invaze v Normandii. Dopis byl adresován Pattonovu synovi, který v té době studoval na vojenské škole - a podle nás jde o jeden z nejlepších vzkazů v dějinách.
Ještě než vám tu ale ten dopis předvedeme, dáme si historický rychlokurz: Patton byl možná trochu blázen a v dnešní době politické korektnosti by neměl šanci. Ale za války byly jeho schopnosti a odhodlání neocenitelné. Právě jeho armáda osvobodila západní Čechy, a kdyby ho nezastavili politici, dostal by se do Prahy mnohem dřív než Rusové. On je autorem skvělých hlášek jako "Ať má bůh slitování s mými nepřáteli, protože já ho mít nebudu" nebo "Válku nevyhrajete tím, že zemřete pro svou zemi. Vyhrajete ji, když přinutíte vašeho protivníka, aby on zemřel pro tu svou" či dokonce "Je lepší mít německou divizi před sebou než francouzskou za sebou." Ale teď už ten slíbený dopis:
"Milý Georgi,
dnes ráno se začala spojenecká vojska vyloďovat na francouzském pobřeží. Jednotky, kterým velím, tam ještě nejsou, i když bych si přál být u toho. Je krásný slunečný den, dobře by se bojovalo - a už mě nebaví jen sedět. Nemám v plánu tam umřít. Ale nikdo z nás nežije věčně, takže kdyby k tomu došlo, nedělej si s tím starosti. Jen se snaž, ať si pak vedeš lépe než já.
Každý má před bitvou strach, ať jde o jeho bitvu první nebo poslední. Ale jen zbabělci dovolí tomuto strachu, aby je ovládl. Vím, že ty to nikdy neuděláš - krev, která ti koluje v žilách, je toho zárukou... Tak to prostě je. Ať se ti klidně třesou nohy, ale stejně na nich vyjdi bojovat s nepřítelem.
Existují dva typy úspěšných vojáků. Ti, kteří v ničem nevyčnívají, a ti, kteří vyčnívají ve všem. K tomu druhému typu patřím i já. Vím, že kvůli tomu jsem u mnoha lidí nepopulární, ale to je prostě můj způsob. Člověk si musí zvolit svou cestu a držet se jí. Lidé, kteří nejsou sami sebou, nejsou ničím.
Abys byl úspěšným vojákem, musíš znát historii. Data a detailní údaje o taktice jsou ale zbytečné. Co se musíš naučit je způsob, jakým lidé reagují. Zbraně se mění, ale lidé zůstávají stále stejní. Abys vyhrál bitvu, nepotřebuješ porazit nepřátelské zbraně. Potřebuješ zničit psychiku nepřátelských vojáků... Poznáš, že válka je snadná. Zjisti, jak můžeš nepříteli nejvíc ublížit, a pak to udělej. Neukvapuj se, zvažuj rizika. Můj přístup je, že pokud mám 50% šanci na úspěch, jdu do toho. Věřím, že bojové kvality amerických vojáků pod mým velením vydají za to 1%, které nakonec bude hrát v náš prospěch. Válku nemůžeš vést bez rizika, ale na druhé straně ještě žádný mrtvý generál nebyl za svou taktiku kritizován, takže to ti může být útěchou.
Jsem přesvědčen, že každý velitel, který jde do boje s tím, že se vrátí buď jako vítěz nebo v rakvi, má vítězství jisté. Kdo se bude držet doktríny "Přežij, abys mohl bojovat příště," ten je předem poražen.
Nejdůležitější vlastností vojáka je sebedůvěra. Naprostá a ničím neomezená. Můžeš pochybovat o svém vzhledu, své inteligenci nebo o svém sebeovládání, ale abys vyhrál válku, musíš bezvýhradně věřit ve své vojenské schopnosti. Své úspěchy přičítám právě tomu, že jsem o svých vojenských schopnostech nikdy nezapochyboval. Mnozí lidé se mnou nesouhlasí, ale mýlí se - historie dá za pravdu mně.
S vojenskými dovednostmi se nenarodíš. Musíš je získat tvrdým tréninkem. Záleží jen na tobě, jak usilovně za svým cílem půjdeš. Myslím, že tvoje rozhodnutí strávit léto studiem a nikoliv zábavou ukazuje, že máš dostatečně silný charakter a velké ambice. Obojí je obdivuhodné.
Vojáci, a vlastně všichni muži, obdivují hrdiny a půjdou za nimi kamkoliv. Dobří velitelé to vědí, a proto splňují všechno, co sami od svého mužstva chtějí. V jednotkách, kterým jsem velel, byli vždy všichni předpisově oblečeni, bezchybně zdravili, v akci se rozhodovali rychle a účinně. To proto, že jsem jim sám šel příkladem. To, jak může jeden muž svým chováním ovlivnit tisíce jiných, mě nepřestává ohromovat. Pořád musíš jednat jako na přehlídce. Důstojníci, kteří kvůli své lenosti nebo pochybné touze po popularitě dovolí ve svých jednotkách pokles disciplíny nebo ústrojové kázně, v bitvě selžou. A pokud selžou v bitvě, jsou to potenciální vrazi. Neexistuje nic jako "voják, dobrý v poli." Prostě jseš buď dobrý voják nebo špatný voják.
Už to začíná být trochu dlouhé kázání. Ale neboj se, že by to měla být má labutí píseň, protože ta to rozhodně není. Svou práci jsem ještě neskončil!
Tvůj milující otec."
Nemůžeme si pomoci, ale docela bychom řekli, že na platnosti Pattonových slov se toho zas tak moc nezměnilo, i když je napsal před více než 65 lety. A nemyslíme si, že by dnešní vojenští velitelé dokázali sesmolit něco lepšího - ne, ti by se utopili v nicneříkajících opatrných formulacích, aby náhodou nikoho neurazili.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 minigen minigen | Web | 8. září 2016 v 5:05 | Reagovat

raiffeisen půjčka :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama