9mm armádní pistole vz. 24

6. února 2011 v 18:51 |  Pistole
...počátky dnešních ČZ..

Image


Pistole coby krátká palná zbraň je poněkud opovrhovanou vojenských zbraní, přežívající vlastně jen z jednoho důvodu. Nikdo totiž zatím nevyřešil její skutečně funkční náhradu, coby osobní zbraň je stále nedostižná. Poměr velikost/výkon, dobrá přenositelnost a pohotovost k palbě prozatím asi nepřekonala žádná jiná zbraň. Samozřejmě nemůžeme od zbraně s krátkou hlavní očekávat palbu na větší vzdálenost, ale to od ní snad také nikdo nevyžaduje. Jde prostě o léty prověřenou konstrukci a určitě ji čeká ještě dlouhý život.

Ale to jsem poněkud odbočil od zvoleného tématu, tím jsou vojenské pistole vyráběné v ČSR v letech 1918-1938. Naše malá republika se v tomto období dostala mezi význačné světové výrobce a vývozce palných zbraní, dokonce se v 30. letech stala největším vývozcem vojenské techniky na světě. Československé pušky a kulomety můžeme potkat snad na každém kontinentě, daleko zajímavější je ale fakt, že při vzniku republiky nebyla u nás žádná zavedená výroba palných zbraní! Samozřejmě, byla zde plzeňská Škoda, ta se ale zajímala o zbraně poněkud větší ráže. Mimo civilní puškaře se před rokem 1914 na území Čech a Moravy nenacházela žádná firma vyrábějící malorážové zbraně. Monarchie byla dostatečně zásobovaná výrobky zbrojovek z Rakouska, předchůdce brněnské Zbrojovky, K.u.K Wäffenhauptfabrik in Brünn se zaměřovala pouze na výrobu náhradních dílů.

Po vzniku republiky sice nemáme k dispozici žádnou zbrojovku, ale do republiky se vracejí důležité osobnosti, mezi nimi určitě vyniká Karel Krnka, spolutvůrce pistolí pro K.u.K. Armádu (Roth-Steyer M1907). Ale již v roce 1918 se ve Praze (Vršovice) začíná budovat naše první zbrojovka, nesoucí název Praga. V jejím čele stojí pražský puškař J. Nowotny, finančně je zde ale pánem Česká průmyslová banka. Mimo výroby loveckých zbraní se ale Praga pouští i do konstrukce a výroby pistolí. Zajímavé je, že zde pracuje spousta budoucích osobností, mimo Karla Krnku tu najdeme i všechny bratry Holkovi a Františka Myšku. Od roku 1921 působí ve Strakonicích Jihočeská zbrojovka, ta se zde přemístila z Plzně, časem z ní vznikne "Česká zbrojovka, akciová společnost v Praze s továrnou ve Strakonicích". V Praze se v roce 1922 objevuje ing. František Janeček, ten do Michle přesunuje své aktivity z Mnichova Hradiště. Firma Janeček se sice věnuje zbrojní výrobě (upravuje a staví kulomety Schwarzlose), je koncem 20. let směřuje své aktivity do motorismu (Jawa). A samozřejmě tu je Čs. státní zbrojovka, od roku 1924 známá jako "Čs. zbrojovka a.s., Brno". Zbrojovky se tedy podařilo vybudovat, otázko bylo, co se v nich bude vyrábět.

Tento článek má být o pistolích, podívejme se proto na situaci v poválečném Československu. Jako u jiných palných zbraní byla více než zmatečná, na našem území se nacházelo kde co. Samozřejmě zde najdeme rakouské pistole Roth-Steyer 1907 a Steyer 1912, maďarské pistole Frommer, německé Mauser, Dreyse, Beholla, Ortgies, najdou se i španělské pistole. Mimo pistole lze narazit na rakouské revolvery Rast & Gasser 1898 a ruské Nagath 1895. K tomu je třeba připočítat naprosto rozdílnou munici, takže o nějaké, byť jen vzdálené unifikaci nemohla být řeč. A když už tedy vybrat jednotný náboj pro vojenské pistole, který to má být? Místo rakouské pušky zavádíme Mauser, použijeme německý P08 9x18? Nebo některý Browning? Co rakouský Steyer a jeho výkonný 9x23?

Image 9x17 a 7,65x17

Již v roce 1919 se objevuje první československá pistole, jde o pistoli Praga ráže 7,65 mm. Pistole se spíše hodila pro policii, Browning 7,65x17 (.32 APC) rozhodně nemá výkonu nazbyt, ale bylo to stále lepší než nabízené hračky ráže 6,35 mm. MNO objednalo ještě před ukončením testů v červnu 1919 5.000 pistolí Praga 7,65. MNO také objednává u Škodovky 10.000 pistolí ráže 7,65 mm, jejich tvůrcem je konstruktér Alois Tomiška. Zde jsem narazil na rozpor ve zdrojích, všude uvádějí jen jeho pistole ráže 6,35 mm, o 7,65 jsem nenašel nikde zmínku. A nakonec tu byla nabídka zbrojovky z Brna, ta nabízela k dodání pistoli Nickel.

Image Image vz. 22

3.ledna 1920 probíhá v Praze na Ořechovce test tří pistolí. Vojenská komise testuje pistoli Praga 7,65 mm, pistoli dodanou Škodovými závody (Tomiška, ráže 9 mm) a pistoli Nickel (Mauser) ráže 9 mm Para (P08). Komise hodnotí nejvýše pistoli Nickel (pistole "N"), navrhuje objednání deseti pistolí pro náboj P08 a deseti pro náboj 9 mm Browning (.380 APC, 9x17). Zkušební série byla ale dodána až v listopadu 1920, zkušební komise MNO je ale označila za nevyhovující. Další testy probíhají v květnu 1921 na střelnici v Kobylisích, výsledky jsou lepší a komise MNO navrhuje objednání 1000 pistolí Nickel (tady jsem nenarazil na použitý náboj, ale jde asi o Browning). Nakonec je po rozšíření nabídky dodáno 2700 pistolí, ty však místo armády přebírá četnictvo, poslední pistole jsou dodány na jaře 1922. Armáda ještě stále testuje nové pistole, požaduje po výrobci určité změny, související se zavedením oficiálního pistolového náboje. Tím je náboj 9 mm vz. 22, jde vlastně o rozšířený náboj 9x17, známý taky jako 9 mm Short či .380 ACP. Původně jsem si myslel, že jde jen o prostou kopii tohoto náboje, ale narazil jsem na informace, že naše verze tohoto náboje je výkonnější. Je docela zajímavé, že nebyl zaveden německý náboj P08...

Image vz. 22

Ale zpět k armádním pistolím, 20.4.1922 je objednáno 19 000 pistolí Nickel, do výzbroje je tato pistole v červnu 1922 zavedena coby "armádní pistole vz. 22". Do konce roku 1922 je předáno asi 6.000 pistolí, zdržení způsobil nový náboj vz. 22 (špatné dimenzování náboje), při střelbě docházelo k defektů. Chyba byla také na straně zbrojovky, ta se zaměřuje na sériovou výrobu pušek Mauser a výrobu pistolí v požadovaném objemu prostě nezvládne. MNO proto hledá náhradní řešení, v dubnu 1923 je oslovena Jihočeská zbrojovka, ta má vypracovat nabídku na 20.000 pistolí vz. 22, předpokládaná výroba se pohybuje výhledově okolo 100.000 pistolí, ty by měla armáda objednat do pěti let. Nastalo dohadování o ceně, zbrojovka chtěla fixovat cenu (560 Kč) jen se závaznou objednávkou na 100.000 pistolí. To se samozřejmě MNO nelíbilo, nakonec je objednána série 20.000 pistolí za výše uvedenou cenu, zbrojovka obdržela zálohu ve výši 1/3 ceny.
Jak asi všichni víte, podpis smlouvy neznamená, že něco v dohledné době dostanete. Licenci na výrobu měla u nás zakoupenu zbrojovka Brno, ta navíc ještě nedodala podstatnou část z objednávky. MNO nakonec dodávku posledních tisícovky pistolí stornovalo. Zavedení původní pistole "N" do výzbroje nebyla zrovna výhra, pistole byla vzhledem k použitému náboji.... asi zbytečně složitá.

Image vz. 24

Na začátku roku 1924 se přes MNO dostala do Strakonic upravená pistole z Brna, strakoničtí konstruktéři již úpravu pistole nějaký čas řešili a tak mohli již v únoru téhož roku představit upravenou verzi pistole Nickel (varianta 3). Zároveň došlo k dohodě mezi Československou zbrojovkou a Jihočeskou zbrojovkou, Brno předává výrobu a část strojního vybavení s dokumentací, zároveň jihočeši přebírají licenční závazky vůči firmě Mauser. Předání licence ale vyvolá další spor, zbrojovka odmítá přijmout závazky vůči Mauseru, podle nich Mauser nedodal do Brna kompletní dokumentaci a pistole nebyla v době předání ještě hotová. Patentové spory jsou urovnány v roce 1925, v té době již vrcholí přípravy na sériovou výrobu pistole ve Strakonicích. Aby se odlišila upravená pistole od původního modelu, je upraveno její označení. Nyní jde o "9mm armádní pistoli vz. 24".

Image Image

Image Image

Asi by nebylo od věci si říci něco málo technických dat o pistolích vz. 22 a 24. Pistole používají pro svoji funkci impuls výstřelu na hlaveň konající krátký zákluz. Závěr je uzamčený, uzamyká se dvěma ozuby a odemyká se pootočením hlavně okolo osy o 30° (vz. 24 má poněkud upravené uzamykání). Pistole mají bicí mechanismus kohoutkový, otočný kohoutek vyčnívá z pistole, u pistole vz. 24 se mění spoušťový mechanismus a je použita pojistka blokující spoušť při vytaženém zásobníku.

Technické data pistole vz. 24
ráže - 9 mm Browning (9x17)
délka - 150 (155) mm
délka hlavně - 90 (99) mm
hmotnost - 0,67 kg
kapacita zásobníku - 8 nábojů

Česká zbrojovka dodávala první sérii 20.000 pistolí vz. 24 až do června 1926, již zmiňovaná zakázka na 100.000 pistolí se vyrábí až do konce roku 1931. V roce 1935 MNO zadává výrobu 1.400 pistolí, jde vlastně o vykoupení skladových zásob zbrojovky. V roce 1936 je objednána velká série, jednalo se o 70.000 pistolí, poslední z nich jsou dodány na jaře 1938. Armáda tak měla v roce 1938 k dispozici více jak 180.000 pistolí vz. 24. Měnila se i jejich cena, z původních 560 Kč v roce 1926 se cena dostala na 320 Kč v roce 1936. Po okupaci pistole samozřejmě dostávají nové majitele, Němci je označují jako P. 24(t). 3.285 pistolí vz. 24 je v září 1940 dodáno do Finska, tamní označení je 9,00 pist/23 tsekk, Lotyšsko odebralo ve 30. letech několik set pistolí. Do Polska je prodáno v letech 1929 až 1930 více jak 1.700 pistolí pod označením vz. 28, ta se lišila vz. 24 lišila možností připevnění pažby na rukojeť pistole. Pistole měla používat pohraniční stráž. Na nějaký další vývoz jsem nenarazil, pistole byla totiž vzhledem k použitému náboji zbytečně složitá. Složitost konstrukce byla ale vykompenzována skvělým dílenským provedením a zpracováním.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | 26. května 2012 v 18:43 | Reagovat

velice zajímavé a poučné čtení. díky.

2 Ara Ara | Web | 17. října 2016 v 15:27 | Reagovat

Super popis a článek, děkuji a sdílím:)

3 Peter Peter | E-mail | 5. listopadu 2016 v 17:59 | Reagovat

Akú cenu má dnes taká pištol

4 jozef Kubus jozef Kubus | E-mail | 5. února 2017 v 18:57 | Reagovat

Dobrý večer. Akú cenu má dnes taká funkčná pištoľ s originál puzdrom,zásobníkmi,čistením,zbrojným preukazom a protokolom o tlakovej skúške

5 pepo pepo | E-mail | 7. března 2017 v 19:33 | Reagovat

Viete mi povedať za akú cenu sa dá taka pištoľ kúpiť?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama