COLT 45

1. července 2010 v 14:29

Pistole M1911 začala vznikla koncem roku 1890 jako důsledek hledání vhodné samonabíjecí pistole, která by nahradila řadu revolverů zavedených ve výzbroji armády USA. Na konci století totiž přijaly jednotlivé vojenské složky USA řadu zbrojních systémů v dosti rychlém sledu. Jednalo se o pušky M1892/96/98 Krag a M1895 Lee a řadu revolverů Colt a Smith & Wesson. Důsledkem tohoto poněkud nepřehledného stavu byla snaha o nalezení zbraně a munice, která by pokryla požadavky na ni kladené jednotlivými složkami armády USA.

V průběhu konce roku 1899 a začátkem roku 1900 probíhaly testy samonabíjecích pistolý systému Mauser (C96), Mannlicher (Steyr Mannlicher M1894) a Colt (Colt M1900). Ve stejné době bylo objednáno 1000 kusů pistole Luger Parabellum od německé společnosti DWM v ráži 7,65mm Luger. V rámci polních testů se prokázala malá zastavovací schopnost této munice a nakonec bylo v roce 1903 odebráno jen 50 ks, ale již v ráži 9mm Luger.
Generál William Crozier se stal v roce 1901 velitelem hlavního arzenálu armády USA a v reakci na problémy, s nimiž se potýkala americká armáda při bojích proti domorodým válečníkům na Philippinách, nařídil nové testování munice pro budoucí samonabíjecí pistoli. Ukázalo se totiž, že revolver Colt M1892 v ráži 38LongColt, nemá dostatečnou zastavovací schopnost. A tak se stávalo, že domorodí válečníci, často posíleni drogami, bojovali i po obdržení více zásahů z této zbraně. Důsledkem byl návrat k jednočinným revolverům v ráži 45Colt.

V roce 1904 byla přijata směrnice, že nová ráže pro pistole a zde cituji "by neměla mýt  menší průměr než 0.45. Na základě tohoto doporučení bylo roku 1906 předloženo armádě ke zkouškám šest samonabíjecích pistolí. Jednalo se produkty firem Colt, Bergmann, Deutsche Waffen und Munitionsfabriken (DWM), Savage Arms Company, Knoble, Webley a Wait-Merril. Velmi brzy byly vyloučeny tři typy a k dalšímu posouzení byly přijaty pistole od firem Savage, Colt a DWM všechny v ráži 45 ACP (Automatic Colt Pistol). Těmto třem zbrojovkám byly doporučeny úpravy, ale pouze Colt a Savage znovu předložili své modely. V průběhu let 1907 - 1911 se s těmito pistolemi konala řada polních zkoušek. Výsledkem bylo, že dne 29. března 1911 byla pistole Colt, pod označením M1911, přijata do výzbroje armády, námořnictva i námořní pěchoty USA.


Historie služby :

Původně M1911 vyráběla pouze zbrojovka Colt, ale vlivem vypuknutí první světové války došlo k navýšení poptávky po samonabíjecích pistolích. A tak začala M191 vyrábět i firma Springfield Armory.


Zkušenosti nabyté v průběhu první světové války vedly k menším modifikacím zabraně, a tak je od roku 1924  změněn název na M1911A1. Upravena byla spoušť, kohout, prodloužena ostruha tzv. "bobří ocas",. Dále bylo provedeno vybrání rukojeti při zadní úponě lučíku, zvolen jiný reliéf střenek a upraveno hledí. Vnitřní komponenty zůstaly stejné a jsou navzájem zaměnitelné.

Konstruktér arzenálu David Marshall Williams vyvinul konverzní sadu pro použití munice 22LR, důvodem bylo zlevnění výcviku ve střelbě. Využil princip vložené komory, aby umožnil střelbu z náboje s okrajovým zápalem, typu 22LR.

Druhá světová válka :

Druhá světová válka vyvolala velký hlad po všech zbraních a tak se výroba M1911A1 postupně rozbíhala i v dalších továrnách. Remington Rand (900.000 ks), Colt (400.000ks), Ithaca Gun Company (400.000), Union Switch & Signal ( 50.000), Singer (500), Springfield Armory a Rock Island Arsenal. Celkem bylo vyrobeno cca 2,7 miliónu kusů pro všechny složky armády a námořnictva USA. V letech po konci WWII bylo velké množství zbraní repasováno v armádních arsenálech a sloužilo od Koreje, až do dnes.
Před počátkem druhé světové války byl malý počet M1911A1 vyroben na základě licence v norské zbrojovce Kongsberg Vaapenfabrikk. Během německé okupace Norska produkce pokračovala. Tyto pistole jsou okupanty vysoce ceněny a po označení kódem 920 přiděleny bojovým jednotkám, kde se mezi vojáky stávají vyhledávanou zbraní.

Nicméně, koncem roku 1970 byla M1911A1 uznána jako zastaralá a ne plně vyhovující moderním požadavkům kladených na samonabíjecí pistoli pro armádní využití.  Pod politickým tlakem v rámci NATO bylo vypsáno výběrové řízení a ráže změněna na 9mm LUGER. Po náročných testech a řadě odvolání nakonec vyhrála italská pistola Berreta M92S a byla pod označením M9 dne 14. ledna 1985 přijata do  výzbroje všech druhů vojsk USA.

Tím začalo postupné vyřazování M1911A1 z aktivní služby. Avšak řada speciální jednotek se svojí oblíbené zbraně a její zastavovací schopností odmítla vzdát a používá ji dodnes. Jedná se o USMC
( M1911A MEU ), US Special Operations Command, 1st Special Forces  Detachment-Delta (Delta Force), USCG, FBI, DEA, SWAT jednotky jednotlivých policejních sborů atd.

Díky velkému počtu výrobců a úpravců je M1911 a její modifikace velmi rozšířenou i mezi střeleckou veřejností a to nejen v USA, ale i v celém světě. Používá se nejen při službě, ale i při sportu ( IPSC ), lovu, osobní ochraně. Dá se říci, že si každý může vybrat a nechat upravit M1911 k obrazu svému.


M1911A1 MEU (SOC)

Pro vybrané jednotky USMC Marine Expeditionary  byla M1911A1 upravena na model M1911A1MEU tím, že byla přidána montáž taktické svítilny na spodek přední části rámu dle pacifikace STANAG MIL1913. Byl prodloužen bobří ocas, oboustranná pojistka, změněny střenky a použity špičkové zásobníky firmy Wilson.

Konstrukce:

M1911 je samonabíjecí pistole s SA spoušťovým ústrojí, používající systém uzamčení hlavně typu Browning s řetízkem. Hlaveň se uzamyká pomocí žeber umístěných před komorou do shodného vybrání v závěru.Po výstřelu je závět tlačen zpětným rázem vzad a vlivem poklesu konce hlavně dojde k odemčení žeber. Závěr poté pokračuje v pohybu vzad až do své úvrati. Tímto dojde k napnutí spoušťového ústrojí a zároveň je z komory vyhozena prázdná nábojnice. Při návratu závěru vpřed je ze zásobníku podán další náboj, který je přes skluzavku vtlačen do komory. Dojde k opětovnému uzamčení žeber a zbraň je připravena k dalšímu výstřelu. V případě, že je zásobník prázdný, je závěr zachycen v zadní úvrati záchytem závěru. Po přebití zásobníku za plný se stlačením záchytu závěru vypustí závěr vpřed a zbraň je nabita.
M1911 má dvě pojistky. Manuální pojistka, která je řešena jako kyvná páka, je umístěná na konci rámu při přechodu do závěru. Při nataženém kohoutu je možno zbraň zajistit s nábojem v komoře. Druhá pojistka je tlaková na zadní straně rukojeti ( tzv. dlaňová pojistka ). Při správném úchopu zbraně je stlačena dlaní střelce a tím je odjištěn spoušťový mechanizmus.
Zásobník je ocelový a zasouvá se zespodu, do šachty v rukojeti. Kapacita dle výrobce je při ráži 45ACP 7ks, nebo 8ks. Tlačítko záchytu zásobníku je v přechodu spodní úpony lučíku do rukojeti a lze ho umísti jak vlevo, tak i vpravo.
Coltweb1Coltweb2
Coltweb3

Tento colt zařadila americká armáda do výzbroje před první světovou válkou a teprve nedávno jej nahradila pistolí typu Beretta 92 ráže 9 mm.Avšak v době války v Perském zálivu měla výroba těchto nových pistolí zpoždení,a tak řada jednotek,zejména námořní pěchoty,měla místo nich své věrné pětačtařicítky.Colt typu M1911 se ve Spojených státech stal zbraní podle níž se posuzují všechny ostatní.Dodnes je velmi oblíbený mezi sportovními střelci ,velká ráže jeho nábojů přináší oproti nábojům ráže 9 mm typu Parabellum,oblíbeným v Evropě,některé výhody.Základní konstrukce coltu se hodně a často obměňovala,zvláště pro sportovní nebo bojové účely.
Náboje.............................ACP .45 inch
Úsťová rychlost................253 m/s
Hmotnost..........................1 130 g
Celková délka zbraně........220 mm
Délka hlavně.....................127 mm
Počet nábojů v zásobníku..7 nábojů
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama